Dneska ráno proběhlo vážení: 46,9 kg :/ Upřímně - v Brně zkrátka nezvládám jíst tak, abych přibírala, zatímco doma mi to jde :) Jak už jsem psala, je to tím, že v Brně jsem vystavena nejistotě, stresu. Což nejsou výmluvy, ale pravda. Nicméně bych s tím měla opravdu něco dělat - buď tam budu trávit méně času, což by tak úplně asi nešlo...anebo přidám na jídle i navzdory veškeré nejistotě, která můj samostatný život doprovází.
Když to srovnám se svou nejnižší váhou, cítím se líp!!! Cítím se mnohem lépe, mám více energie a myslím, že i lépe vypadám:)) Víc mi to sluší. Stále afirmuji, což má na mě taky určitě pozitivní vliv. Nicméně - žádný dramatický rozdíl na své postavě nevidím - snad jen ten, že mi už tolik nelezou žebra, což je samozřejmě super! :))
Víte co mě napadlo? Už jsem psala o tom, že když jsem byla malá, tak jsem své rodiče naprosto respektovala a všechno, co řekli pro mě bylo svaté. Naprosto nekriticky jsem přejímala jejich názory. Když mě za něco kritizovali, nebrala jsem to jako subjektivní názor, ale jako fakt. Proto mě napadá, jaký na mě má vliv když mi teď mamka něco řekne nebo vytkne? Není to tak áhodoou pořád?!
Ona si totiž stále myslí, že by bylo nejlepší, kdyby mě tehdy hospitalizovali. A prostě mi příliš nevěří. Upřímně - po všech těch lžích, které jsem vyslovila, se jí ani při nejmenším nedivím. Ale napadlo mě...co když je to tak, že mě tou svou skepsí k mojí léčbě a mému psychickému stavu nechtěně "sráží"? Co když ještě stále beru jejich názor jako fakt a tím, že si vyslechnu, že jsem měla nastoupit na hospitalizaci...se opravdu začnu cítit tak, že jsem na hospitalizaci měla nastoupit?
Co si o tom myslíte? Zní to moc vykonstruovaně? Mně to totiž dává smysl! Dneska jsem ji poprosila, aby mi takové věci neříkala. Ale že si je klidně může myslet :))
to s tím Brnem mi zní jako výmluva!! :) určitě to půjde i tam, snaž se!
OdpovědětVymazatnejistota je hnus, ale zkus proti ní bojovat:-* jsi přeci silná, no ne?!:)
rozhodně líp vypadáš! :) to i já! a s tou energií to tak mám taky, je to bezva - afirmujme!
mamku určitě poslouchej, ale ne nijak zvlášť, hlavní je tvůj pocit.. taky mi moc nevěří, ale už se to lepší :)
Samozrejme, že sa cítiš lepšie a lepšie vyzeráš. Veď dopriavaš telu to, čo potrebuje. A s tamtým ti neviem pomôcť. Len nech všetko dobre bude.
OdpovědětVymazatbrno ne brno, všude je dobrý jídlo ;) a proč jsi tam vlastně v nejistotě a stresu? kvůli tomu, že nejsi ve své "komfortní zóně"? život je objevování nových věcí a vše je nejisté, ale ne tak pokud si seš jistá sama sebou...
OdpovědětVymazattak to je jasný a skvělý, že se cítíš dobře =) žádný člověk se necítí s podváhou dobře...
no tak tohle by jsi asi měla vědět spíš ty, jak to je teď, jak to na tebe působí, když ti něco vytýká... ale myslím si, že pokud by jsi její názor brala stále jako ten jediný správný už dávno by jsi asi byla na psychiatrii ne? =)
Ahoj, jak to myslíš „Ke komu půjdeš?“, teď nevím, na co se mě ptáš
OdpovědětVymazatS mamčinou kritikou mám taky problémy, jo, jsem sice anorektička a když mi někdo říká, jak jsem strašně hubená, dělá mi to dobře, ne že ne… ale když ti někdo skoro každý den opakuje věty o tom, jak jsi hnusná a škaredá (opravdu mi třeba řekla „Ty teď opravdu nejsi hezká.“), tak se tak asi opravdu člověk pak cítí, i když by bylo asi fajn vidět tu hnusnou vychrtlost, ale já se prostě cítím škaredá celkově, ne svou vychrtlostí. Co řeknou rodiče, jako by bylo svaté, nebo já nevím.. cokoliv co udělají, je pro mne to dobré a všichni ostatní to dělají špatně.
Myslím si, že je moc dobře, že jsi jí to řekla. Ať si nechá některý věci pro sebe, můžou jen ubližovat. Být tebou, pokusím se přidat na jídle, protože budeš zase silnější, když to překonáš (v Brně, sama a ne doma v bezpečí u maminky).
Jdu do informačního centra a do poradny, nevím, co tam bude za odborníky. Potom se chci hlavně objednat k nutriční, o to mi jde nejvíc.
OdpovědětVymazatděkuju =) no já si spíš myslím, že je to nějaké občasné nechutenství, ale kdo ví... při anorexii jsem to měla trochu jinak, to bylo vědomé a úmyslné odmítání jídla, zakazování si... tohle je trochu jinak... ale fakt nevím... někdy jako třeba dnes bych zase naopak jedla až to hezký není =))
OdpovědětVymazatano s afirmacemi mám již nějakou zkušenost a vím, že fungují velice dobře =) jak se říká opakovaná lež se nakonec stává pravdou ;)
Krásný večer a ať se daří! =)
ahoj, moc tě obdivuju za to, že jsi se dokázala vzchopit a nepropadnout anorexii :) musíš byt velmi silná a do budoucna ti přeji mnoho štěstí a úspěšný boj!! :)
OdpovědětVymazat