úterý 26. března 2013

Už se nebojím přejídání

Ahoj holky! :)

Až do včerejška se mi povedlo nepřejíst...ovšem včera jsem si po večeři dala opět celou krabici musli! A upřímně - břicho mě bolelo tak, že jsem si myslela, že mě to roztrhá :D Když jsem se předtím přejídala říkala jsem si, že kdyby mi aspoň bylo špatně, tak bych věděla, že tohle je fakt přes čáru...tak teď už to vím :DDD Měla jsem neskutečné křeče...a ráno jsem byla tak šťastná, když jsem se vzbudila a bylo mi líp! To si nedokážete představit!!!! :) Dneska mě ještě pobolívá břicho, ale va srovnání se včerejškem je to nic!

Zjistila jsem taky, že chuť přejíst se mám hlavně v době, kdy svému tělu dopřávám méně jídla než by si chudák přálo. Takže když to převedu: pokud budu jíst dostatečně, nebudu mít chuť se přejíst :) Jak jednoduché! :))

Skvělá zpráva je ta, že jsem se přestala přejídání bát :D Je to asi způsobeno mým posledním sezením s panem psychiatrem a mými afirmacemi. Nevím, co přesně tento zázrak způsobilo :D, ale jsem za to hrozně ráda :) Zkrátka jsem začala svému tělu věřit! Teď už věřím, že si žádné nevhodné návyky nevytvořím! Věřím taky tomu, že se mé tělo zastaví a zklidní až se dostatečně nasytí všech těch skvělých chutí a jídel, které jsem mu takovou dobu odpírala.

Když jsem se přejedla minulou sobotu sobotu - po obědě spořádala ještě 4 cookies, šest čokoládových tyčinek a přes deset čokoládových bonbónů:D Cítila jsem se dobře, byla jsem sytá a konečně neměla ten hnusný pocit hladu. Ze srdce ho nenávidím!!!! :D Ptaly jste se mě, jak si poradím s tím, že se přejím. Odpovím vám, jak nejupřímněji umím. Rozhodně nezvracím a ani jsem se o to nepokoušela. Po takové energetické náloži počkám až mi trošku vytráví a zacvičím si. Nic extrémně fyzicky náročného - volím cvičení, které běžně cvičím. Mám z toho všeho, ze sebe lepší pocit. Jakože to nebyla až taková hrůza, asi mě to uklidňuje...Další jídlo je pak až za několik hodin, když mi vytráví. Tehdy to byla večeře - asi zelenina nebo zelenina s tuňákem? Zkrátka něco lehčího. Vím, že bych neměla kompenzovat přejezení tím, že si uberu z následujícího jídla. A taky vím, že bych cvičeí neměla mít spojené s jídlem. Ale jsem jenom člověk a tohle je můj způsob, jakým jsem schopná se s nastalou situací vyrovnat. Věřím, že časem takové situace budu zvládat čím dál lépe :)

4 komentáře:

  1. No výborně! Takto překonat strach x) A vidíš, stačí jen trochu přidat během dne a přejídání ani nebude nutné x) Věř svému tělu, samozřejmě, že řekne, kdy to už stačí, je přeci dokonalé! x) Už teď to zvládáš dobře, jen tak dál, holka x)

    OdpovědětVymazat
  2. Jé :) tak to jsou úžasné zprávy. Jsem tak ráda, že děláš tyhle ohromné pokroky :) Jak píšeš, nejdůležitější je věřit svému tělu. To si zkrátka řekne, co potřebuje :)

    OdpovědětVymazat
  3. Máš štěstí, že ti po přejezení stačí malé zacvičení, jiní mají výčitky ještě týden a to můžou cvičit do naprostého vyčerpání, važ si toho (ale já myslím, že ty moc dobře víš, že v určitých věcech máš štěstí, v jiných zase smůlu, tak to na světě chodí, ty jsi chytrá holka). Já zjistila, že nemám strach z toho, že bych z více jídla přibrala nebo tak něco. Já mám strach, že budu mít VÝČITKY. Z ničeho jiného ten strach není. A někdy ty výčitky opravdu mám, jindy ne, to je na tom nejhorší, že to snad ani člověk neovlivní, jen musí zkusit ty výčitky nějakým způsobem přemoci. Držím palce k dalším pokrokům a k přírůstku na váze:)

    OdpovědětVymazat

Každého vašeho názoru a komentáře si vážím :)