Jak se vám daří? :) Vím, že se ozývám po delší době ale tak nějak jsem neměla potřebu publikovat žádné články :) Ale moc vám děkuji za všechnu vaši podporu a milé komentáře!!! Na vaše blogy chodím pravidelně a sleduji, jak se vám daří:)
Dnešní článek bych chtěla věnovat přejídání a tomu, jak se s ním poprat :) Ne, nemyslím si, že je tahle část mého života už za mnou...nicméně intervaly ve kterých se přejídám se prodlužují a momentálně je to už 10 dní od doby, kdy jsem se přejedla naposledy :))) Mám z toho opravdu radost!
Nedávno jsem četla nějaký komentář k článku o přejídání a mám pocit, že někteří lidé považují za přejedení to, když sní čokoládu...celou čokoládu! (celá čokoláda - to je hrůza, že? :D ) Ne, tohle podle mě není přejezení, to je jenom, když někoho honí mlsná :))) Jenom pro představu moje poslední přejezení vypadalo asi takhle: už ten den ráno jsem měla strach z toho, že bych se mohla přejíst čokoládami...takže jsem si říkala, že si je zařadím do jídelníčku a dopřeju si je než abych se pak, nejenom jimi, přejedla (haha :D)...nefungovalo to :D Takže k snídani jsem si dala hezky dvě čokolády. Po obědě jsem si dala ještě Milu, asi čtvery možná patery balíčky BeBe Dobré ráno a zajedla jsem to asi tak devíti musli tyčinkami. Tohle považuju za přejídání já. Ani jsem se tomu vlastně nechtěla moc bránit...chtěla jsem zkrátka jíst, jíst a jíst...až jsem byla plná, plnější a ještě plnější. Potřebovala jsem jíst...a jedla jsem věci, které se mi nasbíraly v pokoji aniž by mi nějak moc chutnaly...nejspíš bych si je ani nekoupila, ale zkrátka tam byly(tak po různu jsem je dostala od babičky) tak jsem je snědla.
Našla jsem na stránkách Anabell protipřejídací nápad - vytvořit si seznam věcí, kterými bych se mohla zaměstnat, když to na mě zase příjde. To je můj seznam:
- umýt nádobí
- uvařit si čaj
- zamést pokoj
- zatančit si
- zacvičit si
- kreslit
- odlakovat a nalakovat si nehty
- vytrhat si obočí
- oholit si nohy
- učit se francouzštinu
- jít spát
Co mi dále pomáhá je představa toho, jak zle mi bude, když sním takové velké množství jídla...a kromě toho - když mi bude zle, tak nebudu ani moc příjemná na své okolí, nebudu moct dělat normální věci a budu se to snažit vykompenzovat hladověním...a to rozhodně není nic dobrého.
Ve chvíli, kdy jsem byla už hodně zoufalá ze své touhy se přejíst jsem si napsala na vnitřní stranu zápěstí NE a k tomu číslo: počet dní po které jsem se nepřejedla...dělá mi radost to, že to číslo každý den přepisuju :)))) Když mám chuť se přejíst, představuju si, jaké by to bylo začínat zase od začátku...a to mi hodně pomáhá :)))
Dále je tady také ona pověstná věta "už je to stejně jedno". Takový pocit jsem totiž měla vždycky když jsem si dala něčeho víc než bych si představovala...a pak jsem si k tomu dodala "stejně mám přibrat, tak co"... :D Ale není to jedno. Proto teď vždycky když si dám něčeho víc si říkám, že to není jedno!!! Že jsem se ještě nepřejedla, že jsem nic nepokazila...bylo by to jenom horší, kdybych jedla stále dál a nezastavila se...
Není to tak, že bych si na zápěstí napsala NE a od té doby neměla chuť se přejíst :D To ani omylem...chuť mám a někdy docela velkou, ale mám pocit, že intenzita je stále nižší :)) A stále lépe se mi daří s tím bojovat :) Už jsem schopna mít své milované zapékané musli ve své blízkosti aniž bych celou krabici snědla najednou :))), což je taky pokrok.
Doufám, že se máte skvěle a že se vám daří!! :)