čtvrtek 28. února 2013

Včerejší psychoterapie o:)

Takže dneska ráno jsem volala do fakultní nemocnice a zrušila svou hospitalizaci na psychiatrii:) Nejednala jsem impulzivně, ale po zralé úvaze a pevně doufám, že toho nebudu litovat. Včera jsem měla sezení u pana psychiatra/ psychoterapeuta. Byla jsem u něj poprvé a musím říct, že je to velmi příjemný člověk. Naprosto si mě získal ve chvíli, kdy jsem mu přiznala ty své bonbonové orgie a začala jsem se mu div ne omlouvat, že samozřejmě vím, že nemám bonbony nahrazovat hlavní jídlo:D Vůbec se nad tím nepozastavoval, téměř nad tím mávl rukou a řekl, že je důležité, že jím:)))) Chci ho vidět znovu!!!! :DDD Jedno 50 minutové sezení vyšlo na 300 Kč :)

Obrátila jsem se na něj samozřejmě se spoustou dotazů ohledně hospitalizace, vysvětlila jsem mu svou situaci a pak velmi trpělivě odpovídal na všechny mé dotazy :) Říkal, že hospitalizace by mi určitě neublížila, naopak by mi mohla pomoct. Ptala jsem se ho na benefity hospitalizace: jednoznačně REŽIM a pak také terapie. Skupinová terapie bývá asi dvakrát týdně, sejde se na ni skupina lidí s podobnými problémy. Pacienty k individuální terapii si vybírají lékaři, ta probíhá asi jedenkrát týdně 50 minut. Je taky možné, že bych individuální psychoterapii nedostala. Mě "lákalo" na hospitalizaci hlavně to, že bych měla možnost pracovat na své psychice :) Představovala jsem si, že ta psychoterapie bývá intenzivnější. Což byl asi ten nejzásadnější důvod pro to, že jsem hospitalizaci zrušila. Ptala jsem se taky na tu děsivou veku :D Říkal, že veku tam ještě neviděl :D :D Tak to byl asi opravdu starý jídelníček a navíc potraviny, které nejím se dají nahrazovat - mohla bych si třeba koupit jiné pečivo odpovídající gramáže. Ptala jsem se taky, jak je to s dozorem při jídle a pochopila jsem to tak, že pokud nemá pacientka kritickou váhu, tak je hrozně fajn, když všechno sní, ale nikdo nad ní nestojí a nehrozí prstem :)) Není to tak, že nemůžete vstát od stolu dokud nesníte všechno. A co se týká toho režimu - díky tomu, že vám jídlo připravuje někdo jiný je z vás sejmuta zodpovědnost za to, co a jak připravit, nemusíte se rozhodovat kolik čeho sníst. Nemusíte nad jídlem tolik přemýšlet, prostě jen jíte...

Dneska ráno jsem se k němu objednala na příští středu :), mám přijít s nějakou zakázkou - s něčím, na čem bych chtěla pracovat :) Tak popřemýšlím, co přesně by to mělo být :D :D :D Asi bych se chtěla zaměřit na vztah k sobě samé, sebeúctu, sebevědomí a tyhle věci, které mi žalostně chybí :D Ve středu taky půjdu na první návštěvu k paní psycholožce v Anabell :) a v pondělí opět k nutriční :)) Mamka radost ze zrušené hospitalizace samozřejmě neměla, ale já jo :D Najednou si víc vážím svobody :D

Právě jsem si dala sva rohlíky se šunkou, misku zeleniny a skoro celou krabici zapékaného musli :D Výčitky bohužel mám...ale všechno je tak, jak má být. V mém světě je všechno v pořádku:) Miluji své tělo a dopřávám mu všechno, co potřebuje! Jdu se podívat, jak se daří vám! :)

10 komentářů:

  1. výčitky zažen hodně hluboko do kouta...;)

    OdpovědětVymazat
  2. Taky chodím na psychoterapii. Doufám , že Ti to pomůže :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Je neskutečný, jak jsi mi podobná.. Měla jsem úplně to samý.. :) Až na to, že jsem tam nevolala.. Ani nepřemýšlela, že bych do nemocnice šla :).. Když jsem u psycholožky, tak mi také říká, že je nejdůležitělší, že vůbec jím. Ale že si na to příště mám dát větší pozor a zkusit jíst s rodinou. S tím mám zatím problém.. Dokážu jíst s kamarády ale s rodinou prostě ne. Nejhorší je, že to ani nezkouším.. Protože mi to prostě vadí a chci se najíst v klidu. :/
    Psychoterapeutka, psycholožka, nutriční a doktorka v PPP centru mi také doporočily skupinové terapie a nebo stacionář no.. Nechci ale nikam, protože je to až v Praze a nechce se mi dojíždět a být tam trvale také ne. Navíc nechci chybět ve škola:/
    Dneska ráno jsem taky snědla hodně musli a dva rohliky ale s marmeládou a k tomu ještě sladky a chleba :( vycitky jsem také mela, to je jasny.. :// Snažím se to zlepšovat.. někdy to jde, někdy ne. Musíme mít pevnou vůli a vědět, co chceme.. ;)
    Ve středu jdu na kontrolu do PPP centra na Karláku a zase musím týden psát svůj jídelníček a ten pak dají doktorovi Krchovi, který mi ho zhodnotí.. Jsem docela zvědavá, co mi řekne.. Mamka říkala, že na ní působil jako nejhodnější člověk, kterého zatím potkala a že ho ty holky, co jsou tam hospitalizovány ho milují.. Věřím tomu.. Taky se mi podle vyprávění zdál jako hrozně fajn. :) Kdybych nechodila do školy, taky bych se asi nechala hospitalizovat.. Taky mě to láká..Docela bych chtěla vidět, jak to tam chodí, co se tam dělá a jak to na ty holky působí..:))) Bála jsem se toho, že kdybych tam šla, tak by tam byly jenom už takové fakt vyhublé holky a že bych tam nezapadala, ale když se tam rodiče byli podívat, tak říkali, že tam byly i takové, které vypadaly, že mají i o pár kilogramů víc než já..Takže bych se toho nemusela bát :) Mrzí mě, že jsem tam nebyla. :-(
    Musím říct, že hrozně ráda čtu tvé články ;) Někdy mě úplně přesně vystihují a dávají mi inspiraci! :) Moc držím palce, ať vyženeš ty blbé výčitky, které jsou stejně většinou zbytečné a že ti psychoterapie pomůžou..:) Hlavní je to nevzdávat :))

    OdpovědětVymazat
  4. No tak snad to zvládneš bez nemocnice:-) Ten režim nezní vůbec tak hrozně.. ale s řešením psychiky to řekla bych nebude až tak slavné, to je fakt.. Je super, žes narazila na dobrého psychiatra:-) Tak ať se ti daří!:-)

    OdpovědětVymazat
  5. Jé, takový velký rozhodnutí :) Opravdu věřím, že to bez nemocnice zvládneš! Je fakt, že to že jíš je nejdůležitější :) Nedokážu si představit, že bych chodila na skupinovou terapii...musí tam být zvláštní atmosféra, i když si myslím, že člověku může strašně moc pomoct, když slyší o podobném problému z různých stran a úhlů. Přesně tak, měla by ses pořádně zaměřit na sebe a svoje sebevědomí! Taky tě od hospitalizace asi dost odradila ta veka co? :D Hlavně neměj výčitky, i když je to fakt těžký, tak by ses měla spíš pochválit, protože takhle skvěle bojuješ a snažíš se a vůbec celkově děláš, co můžeš :) Vážíš se ještě a nebo radši na to blbý číslo ani nekoukáš? :)

    OdpovědětVymazat
  6. ach mas to teda tazke. Obdivujem ta a uznavam za to, ze vies o tom takto napisat co je podla mna neskutocne a dufam, ze tvoj blog objavi co najviac ludi a mozno niekomu aj pomoze!

    Inak pozyvam ta na TOP giveaway o balicek vyrobkov Macadamia hair! Tu: http://biancaprincipessa.blogspot.sk/2013/03/top-giveaway.html

    OdpovědětVymazat
  7. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  8. S výčitkama je potřeba bojovat a já vím, že ty to dokážeš! Jsi strašně silná osobnost, nenech se ovládat tou bestií, která se ti usadila v hlavě:)
    Přeji dobrou chuť ke každému jídlu:-)
    Taky na tebe často myslím, jsi motivace:)

    OdpovědětVymazat
  9. Jak dlouho to chci vydržet? Tu otázku jsi doufám nemyslela vážně. Napořád. Věřím tomu, že silou vůle se dá všechno.

    Ani nevím, jestli mi psychoterapie pomáha. Minimálně se vykecá, někdy pohádám :-D Chodím jednou za 2 týdny. Na hoďku a půl.

    OdpovědětVymazat
  10. :) Děkuju za odpověď. :)) To přejídání mě trápí no, ale také se uklidňuji tím, že si řikám, že si o to řekne tělo.. Snažím ale tomu předcházet :)
    Jenom jedna maličkost...:D Adore je jenom název blogu, není to moje přezdívka, ale to nevadí ;)
    Moc dekuju, že jsi mi odpověděla :)

    OdpovědětVymazat

Každého vašeho názoru a komentáře si vážím :)