Asi jste si všimly, že za poslední dobu opravdu nemám zapotřebí o sobě sdílet jakkékoli informace :D Na druhou stranu ale vaše blogy čtu, přestože jen málokdy komentuju...snad mi to odpustíte :))
Rozhodla jsem se napsat, jak se mi daří...nedělám to ani tak kvůli sobě jako kvůli holkám, které můj blog četly a byly či jsou ve stejné situaci jako jsem byla já - diagnóza: mentální anorexie...Chci, abyste věděly, že anorexii je porazitelná! Několikrát jsem četla a slyšela, že se z anorexie dostanete až za několik let nebo, že je to nemoc, kterou máte do konce života...Nevím, co bude za měsíc nebo za dva, každopádně za sebe můžu říct, že se cítím jako bych ji (téměř) neměla...do mého života už ani zdaleka nezasahuje v takové míře jako před několika měsíci. Nenechte anorexii kecat do vašeho života :) Dostane jen tolik prostoru, kolik jí samy dáte!!!
V mém životě se změnila taková spousta věcí, že asi ani nebudu schopna všechny vyjmenovat...ještě jsem ani nezačala a už vím, že si na všechny ani nevzpomenu :D
V průběhu doby, kdy jsem tady nebyla jsem pokračovala ve svých terapiích - u psychiatra, psycholožky i nutriční...někdy intenzivněji jindy méně...každopádně ke všem třem ještě docházím :) A zřejmě nějakou dobu ještě budu:) Každopádně tohle jsou změny na které jem si vzpomněla :))):
- přibrala jsem spoustu kil :D a mám téměř nebo možná už normální váhu :)) Nevím to jistě, protože jsem se poslední dny nevážila :)
- jsem šťastná
- jím co chci, jím kdy chci. Ano. Stane se, že se přejím, ale už to zdaleka tak neprožívám. Uvědomila jsem si, že je to logický následek veškerého toho strádání:) Nedělám si z toho těžkou hlavu.
- líbím se sama sobě víc než, když jsem měla tu šílenou podváhu
- nepočítám kalorie, naslouchám svému tělu...když mám hlad, tak se najím. A když mi to nestačí, tak si přidám :D A když chci, tak si přidám ještě jednou :D
- jsem mnohem veselejší, společenštější než tomu bylo, jsem vyrovnanější...méně důležité věci méně prožívám
- mám mnohem více síly
- málokdy se stane, že by mi byla zima (když teda zrovna nejdu ven ve svetru při 11 stupních jako dneska :DDD )
- mám ze všech svých pokroků ohromnou radost :), stejně tak jako ji mají i všichni mí blízcí a lidé, kteří mi pomáhají zpátky do normálního života:)
Mějte se krásně! A užívejte si nádherného jara!!!! :)
Ruby tak ráda od Tebe slyším!
OdpovědětVymazatÚplně mi poskočilo srdce, když jsem viděla, že máš nový článek!! A pak mi poskočilo radostí znovu, když jsem si přečetla, jak se Ti daří. Moc moc gratuluji k úžasnému pokroku. Mám takovou radost, že je Ti mnohem líp a že jsi společenská, šťastná a hlavně zdravá! Měj se moc krásně a když budeš mít náladu, tak nám zase něco málo napiš =o)
- Cali
Presne! Aj ja som čítala, že sa z toho nedá dostať, no po 4 rokoch bulímie a roku anorexie (prelína sa to) som sa z toho nejako zázračne dostala. O 2 dni to bude 9 mesiacov, čo som nebulimizovala. Žerem čo chcem, kedy chcem, koľko chcem a keď sa prežeriem, tak sa nebojím, že priberiem, aj keď mám už normálnu váhu (ktorá skáče-raz viac, raz menej, raz sa to ustáli). Som strašne rada, že je to za mnou. Že mám nejakú šancu mať povolanie, po ktorom strašne túžim.
OdpovědětVymazatahooj!:)
OdpovědětVymazatje porazitelná! to si pište! :)
taky se moc nevážím (radši:D), a kilo mám nahoře už dvanáct, což snad stačí!:D
"jsem šťastná" to je krásné! :)
Závidím ti, na to nejde nic jiného říct, snad jen, že ti to moc přeju...
OdpovědětVymazatRuby to je úžasné!! mám z tebe ohromnou radost:)
OdpovědětVymazatJsem ráda, že ses tady po dlouhé době objevila! ^.^
OdpovědětVymazatPáni, daří se ti opravdu skvěle, to je jen a jen dobře! x)
Překypuješ pozitivní náladou a veselím, tak to má být! x)
Jen tak dál, holka! x)
Přeju i nadále hodně štěstí! ^^
To je super.. ;)
OdpovědětVymazatAni nevíš jakou mám radost! Však jsem ti psala, že jsi bojovnice. A opravdu jo :) tolik pokroků, krásně se to čte. Určitě i rodiče musí být hrozně šťastní. Líbí se mi, že jsi to dokázala bez hospitalizace, o to to muselo být těžší. Určitě se zas někdy ozvy, všechny si rády přečteme zase nějaké tvoje novinky a postřehy :)
OdpovědětVymazatVýborný. Moc ti gratuluju a přeju ti to. Snad budeš v pohodě i dál a už prostě navždy. Drž se. :)
OdpovědětVymazatJsem hrozně ráda za tento článek, taky bych se ti chtěla omluvit, protože jsem ho četla už před pár dny, ale ozývám se teprve teď :D A ta poslední zvýrazněná věta mi právě přijde hrozně důležitá. Taky to tak mám a i když mám někdy nějakou krizi, tak vím, že už nikdy nechci jít zpátky tam, kde jsem byla... A tak dokážu zachovat chladnou hlavu a vím, že ty "hlouposti" už bych nikdy znovu vědomě dělat nechtěla.
OdpovědětVymazatTo je nádhera, tohle číst, hrozně moc gratuluju :)
OdpovědětVymazatTvůj blog sleduju už dlouho a mám za tebe radost :). Jsi fakt dobrá že ses zvládla relativně rychle vyléčit a máš určitě silnou osobnost. Přeju ti ať tě ta zákeřná nemoc už nedostane a věřím tomu :o). Zkrátka, máš můj obdiv :o)
OdpovědětVymazatČo si nezvestná? :D
OdpovědětVymazatKde v riti trčíš? :D Daj článok :D Dúfam, že sa ti nič nestalo.
OdpovědětVymazatNarazila jsem na tvůj blog a musím ti moc pogratulovat k úspěchu! :-) Je hezké číst, že se z té hnusné nemoci může někdo dostat, snažit se a zase si užívat života! :-) Je dobře, že jsi požádala o pomoc i odbornou pomoc... Někdy si lidé myslí, že na to stačí sami, ale bohužel! Přeju ti hodně štěstí v další cestě a ať už je jenom líp! :-)
OdpovědětVymazat